Ten měsíc a půl jsme skoro neklikali. Jsem prostě lenoch...

Znovu jsem začla klikat zhruba před týdnem a to "našemu" novému přírůstku. Tím je půjčovaný pes Zlaťák - kříženec zlatého retrívra. Určitě časem přidám i jeho fotku. Je to pěkný cca tříletý pes a hlavně - je chytrý. Až moc. :-)) Původně byl v útulku, kde si ho vyhlédl jeho současný majitel. Zlaťák tak asi dva roky tráví čas na ranči u koní nebo u páníčka v posteli. Takže s poslušností to je nic moc.. V podstatě si může dělat co chce a kdy chce.

Po několika zkušenostech, kdy mi ze cvičáku prostě utekl (prolezl pod brankou), jsem mu začala klikat. Mimochodem do teď měl přivolání pouze na otevřené dveře od auta. A to tím způsobem, že skočí do jakéhokoliv auta, které má otevřené dveře...

Výcvik tedy probíhal tak, že se během jednoho odpoledne naučil skákat, tunely a začali jsme se slalomem. V podstatě mu stačí jednou ukázat co má dělat a on to umí. Bohužel jsem neustále narážela na to, že udělá cokoliv, ale jen když chce on. Což vlastně byla jeho přirozenost a nikdy po něm nikdo nechtěl nic jiného..

Takže jsme začali klikat: klik - odměna, klik - odměna atd. Zlaťáka si půjčuji tak dvakrát do týdne. Proto mě překvapilo, že si klikání ihned zapamatoval a když jsme klikali po druhé (po třech dnech od první lekce) naučil se téměř hned dotyk ruky s otevřenou dlaní. V tu chvíli jsem si řekla, že zkusím opět sekvenci skočky a tunel (agility jsme přestali trénovat ve chvíli, kdy mi utekl ze cvičáku podruhé). Vždy když danou sekvenci proběhl, tak jsem mu klikla a samozřejmě odměnila masíčkem. A zafungovalo to. Utikal mi totiž téměř vždy ve chvíli, kdy jsme doběhli. Myslím, že dokonale pochopil, že kliknutí znamená: "ano teď jsem to udělal správně a dostanu za to mňamku (tak proč bych tady teda nepočkal)". Takže výsledek je, že mi ani jednou za celé nedělní odpoledne neutekl a dokonce v jednu chvíli, kdy měl náznak útěku jsem ho dokázala i přivolat (bez auta a otevřených dveří). :-))