Protože se Péťa díky hárání Denči a Jessie nemohla zúčastnit tréninku coursingu, dohodly jsme se, že po tréninku vyrazíme v okolí Liberce na nějakou prochajdu, aby to holkám nebylo líto a necestovaly takovou dálku zbytečně. Péťa připravila super trasu v okolí Bedřichova.

Čekal nás ale zapeklitý úkol a to, dostat se ze Stráže nad Nisou, kde probíhal trénink coursingu, do Bedřichova. Zeptaly jsme se tedy místních organizátorů na cestu. Jediné co si pamatuji je, že jsme měly minout Teslu. Teslu jsme bohužel ani nezahlédly. :-) Chvilku jsme pobloudily a když jsme se dostaly do slepé uličky nezbylo nic jiného než vytáhnout navigaci a pokusit se jí nějak nastavit. Po ranním prohlášení Jardy, že změnil v navigaci mapy a že se nastavuje úplně jinak než dříve, jsem si nebyla vůbec jistá, jestli se to podaří. Jak se ukázalo, nejsem úplně blbá :-)) :-)) ;-) a nakonec jsme do Bedřichova dle navigace v pohodě dorazily.

Zaparkovaly jsme na centrálním parkovišti (to abychom ho pak s naším orientačním smyslem lépe našly) a vyrazily jsme kousek po červené a hned za chviličku jsme se daly po žluté směrem na rozcestí U Nové Louky, pak po zelené k rozcestí Přehrada Bedřichov, Černá Nisa což je přímo u přehrady. Tady jsme si daly krátkou pauzu na sušenky a čajík a holky taky nepřišly z krátka. Bíglice dokonce dostaly i cizí sušenky od náhodných kolemjdoucích. ;-)
To jsme ještě netušily, že nás čeká nejadrenalinovější úsek trasy. Vydaly jsme se totiž  kolem přehrady po modré směrem k rozcestí Za Přehradou. Cesta vedla mokřinami, přes které byly místy dřevěné chodníčky. Bohužel ale jen opravdu místy. Tam kde chodníčky nebyly jsme se musely přebrodit mokřinou. Dokonce jsme na začátku potkaly jiné výletníky, kteří to vzdali a vraceli se zpět. My jsme ale holky odvážné a řekly jsme si, že to zvládneme. Nakonec jsme měly v botách mokro jen trochu. :-)) Dál už jsme pokračovaly po žluté přes rozcestí Závory a U Závor až k rozcestí Přehrada Bedřichov, západní rozcestí. Pak přes hráz po modré zpět k rozcestí Přehrada Bedřichov, Černá Nisa a dále po zelené až k rozcestí Bedřichovské Sedlo, Maliník a pak už jen po červené zpět k centrálnímu parkovišti.

Prochajda to byla báječná. Kolemjdoucí turisty a kolemjedoucí cyklisty jsme vždy pobavily. Taky se jen tak nevidí taková smečka bíglů. Někteří výletníci se jen usmáli, jiní prohodili pár slov, někteří si nás fotili, další si holky aspoň pohladili a jedni dokonce obětovali svoje (již zmiňované) sušenky. ;-)
Velice mě potěšila naše dvanáctiletá Sárunka, která procházku zvládla úplně v pohodě a dokonce celou cestu udávala tempo a užívala si roli vůdce. Jako jediná měla totiž flexi vodítko...  :-))

Byla to báječně strávená sobota a děkujeme Pétě za doprovod na coursingový trénink, za vymyšlení prochajdy kolem přehrady Bedřichov a v neposlední řadě za sušenky :-)) :-) :-))


...super fotečky od Péti najdete tady...