Coursing - náš první trénink 11/09
15. 11. 2009
Trénink coursingu
14.11.2009
Místo: Liberec - Stráž nad Nisou
Pořadatel: Podještědská smečka
14.11.2009
Místo: Liberec - Stráž nad Nisou
Pořadatel: Podještědská smečka
Po tomto psím sportu jsem už pokukovala docela dlouho, ale v zaplněném agilitním kalendáři nějak pořád nezbýval čas vyzkoušet něco jiného. Přes agiliťáckou sezónu jsme téměř každý víkend byli s Indy a Zlatkem někde na závodech, víkendové intenzivce nebo tréninku... Díky tomu, že jsem se rozhodla nechat Indy úplně od agility odpočinout na nějaké 3-4 měsíce, najednou máme spoustu času, na který nejsem o víkendech vůbec zvyklá... :-)) V posledním měsíci chodím na nedělní tréninky agility pouze se Zlatkem a zbytek víkendu jen tak lenošíme...
Ale to bych nebyla já, abych rychle něco nevymyslela. Vzpomněla jsem si na dávný nápad s coursingem a začla jsem prohledávat internet. A předminulý týden jsem na netu narazila závody coursingu ve Dvoře Králové, které se konaly o tomto víkendu. Původním plánem bylo jet se tam jen podívat, protože nebyly vypsány tréninkové běhy pro nechrtí plemena. Dohodla jsem se tedy s Péťou od bíglic, že by jsme se tam mohly zajet podívat, okouknout situaci a zjistit o co vlastně jde...
Na poslední chvíli jsem ale našla na tento víkend ještě jednu akci a to právě trénink ve vzdálenějším Liberci. Znamenalo to sice delší cestu na místo konání, ale zároveň i možnost rovnou si coursing vyzkoušet. Neváhala jsem a rychle napsala pořadatelům, jestli je ještě možné se přihlásit. Naštěstí někdo na poslední chvíli svou účast odřekl a my jsme mohly přijet. Péťa měla bohužel smůlu, protože jí Denča i Jessie začaly zrovna hárat a Ešlinka je ještě moc malá na běhání. Péťa tedy dělala jen doprovod, kameramana a držáček na Indy, za což jí moc děkuji :-))
Na začátku mě napadala spousta možností, jak náš trénink dopadne. Od toho, že Indy za střapcem nepoběží a začne si tam v klidu něco čuchat, přes to, že sice poběží, ale v nejvzdálenějším místě zdrhne do lesa za opravdovým zajícem nebo srnkou, až po situaci, že si na střapec prostě počká u navijáku ...nakonec proč se někam hnát, když ten střapec vždy končí na stejném místě... :-)) :-) :-))
Běh první: Snažila jsem se Indy nalákat na střapec. Indy se na to moc netvářila, řikala si asi co jí tam mávám před čumákem tím igelitovým střapcem a oslintanou zaječí kůží, která byla na střapec přidělaná... No ale dala jsem pokyn, že můžeme startovat a usměvavý pán naviják pustil. V tu chvíli však někomu zdrhnul nějaký chrtík a sprostě Indýře střapec vyfouknul hned u první zatáčky. Běh byl tedy zastaven, chrtík odchycen a my mohly tento běh opakovat. Indy to v podstatě možná trochu pomohlo, protože si vlastně zaběhla rovinku navíc a v opakovaném běhu šla o trošku lépe než před tím. Zatím sice spíš tak nějak poskakovala do výšky, aby střapec pořád viděla, ale doběhla celou trasu za střapcem a nezmizela někde v lese... Rozhodla jsem se, že si tedy dáme ještě jeden běh.
Schválně píšu v množném čísle (že si dáme další běh), protože u coursingu se trošku zapotí i páníček. Střapec je potřeba vždy po každém běhu znovu natáhnout na kladky. Takže se páníček taky při natahování střapce trochu protáhne a zaběhne si vlastně celou trasu pozpátku...
Běh druhý: Druhý běh se běží vždy až cca půl hodiny po prvním běhu, aby si pejsci mohli odpočinout. Člověk tedy může okouknout, jak se daří ostatním. Na Indy bylo vidět, že jí běhání chytlo a když jsme čekaly na další běh, sledovala se zájmem ostatní psíky, jak běhají. Tahala na vodítku a stála na zadních, aby měla lepší výhled. ...po chvíli už jsme zase byly na řadě. Dávám pokyn, že jsme připraveny, střapec "utíká" do dáli a Indy vybíhá. Ve druhém běhu Indy získává na jistotě, co že se to po ní vlastně chce a běží mnohem rychleji a plynuleji, nevyskakuje už tolik do výšky a ke konci tratě dokonce i hlásí svým typickým bíglým hoouuw, hoouuw, hoouuw :-)) A na konci se do igelitového střapce i zakousne. (Kůžička se jí stále nelíbí, protože je mokrá a oslintaná od ostatních.) :-)) :-) :-))
Na některých psíkách bylo vidět, že již běhat umějí, v zatáčkách střapci nadbíhali a běželi krásně plynule. Jiní, kteří byli běhat také poprvé, měli po určité vzdálenosti problém a ohlíželi se po páníčkovi, jaktože neběží s nimi a že tedy taky nepoběží... Myslím si, že Indy svůj první trénink zvládla na jedničku. Z coursingu máme celkem dobré pocity a určitě si to někdy zopákneme. ...jen doufám, že to bude na coursingové dráze za střapcem a ne na vycházce za opravdovým zajícem! :-))
Ale to bych nebyla já, abych rychle něco nevymyslela. Vzpomněla jsem si na dávný nápad s coursingem a začla jsem prohledávat internet. A předminulý týden jsem na netu narazila závody coursingu ve Dvoře Králové, které se konaly o tomto víkendu. Původním plánem bylo jet se tam jen podívat, protože nebyly vypsány tréninkové běhy pro nechrtí plemena. Dohodla jsem se tedy s Péťou od bíglic, že by jsme se tam mohly zajet podívat, okouknout situaci a zjistit o co vlastně jde...
Na poslední chvíli jsem ale našla na tento víkend ještě jednu akci a to právě trénink ve vzdálenějším Liberci. Znamenalo to sice delší cestu na místo konání, ale zároveň i možnost rovnou si coursing vyzkoušet. Neváhala jsem a rychle napsala pořadatelům, jestli je ještě možné se přihlásit. Naštěstí někdo na poslední chvíli svou účast odřekl a my jsme mohly přijet. Péťa měla bohužel smůlu, protože jí Denča i Jessie začaly zrovna hárat a Ešlinka je ještě moc malá na běhání. Péťa tedy dělala jen doprovod, kameramana a držáček na Indy, za což jí moc děkuji :-))
Na začátku mě napadala spousta možností, jak náš trénink dopadne. Od toho, že Indy za střapcem nepoběží a začne si tam v klidu něco čuchat, přes to, že sice poběží, ale v nejvzdálenějším místě zdrhne do lesa za opravdovým zajícem nebo srnkou, až po situaci, že si na střapec prostě počká u navijáku ...nakonec proč se někam hnát, když ten střapec vždy končí na stejném místě... :-)) :-) :-))
...čekání na start
Běh první: Snažila jsem se Indy nalákat na střapec. Indy se na to moc netvářila, řikala si asi co jí tam mávám před čumákem tím igelitovým střapcem a oslintanou zaječí kůží, která byla na střapec přidělaná... No ale dala jsem pokyn, že můžeme startovat a usměvavý pán naviják pustil. V tu chvíli však někomu zdrhnul nějaký chrtík a sprostě Indýře střapec vyfouknul hned u první zatáčky. Běh byl tedy zastaven, chrtík odchycen a my mohly tento běh opakovat. Indy to v podstatě možná trochu pomohlo, protože si vlastně zaběhla rovinku navíc a v opakovaném běhu šla o trošku lépe než před tím. Zatím sice spíš tak nějak poskakovala do výšky, aby střapec pořád viděla, ale doběhla celou trasu za střapcem a nezmizela někde v lese... Rozhodla jsem se, že si tedy dáme ještě jeden běh.
Schválně píšu v množném čísle (že si dáme další běh), protože u coursingu se trošku zapotí i páníček. Střapec je potřeba vždy po každém běhu znovu natáhnout na kladky. Takže se páníček taky při natahování střapce trochu protáhne a zaběhne si vlastně celou trasu pozpátku...
Běh druhý: Druhý běh se běží vždy až cca půl hodiny po prvním běhu, aby si pejsci mohli odpočinout. Člověk tedy může okouknout, jak se daří ostatním. Na Indy bylo vidět, že jí běhání chytlo a když jsme čekaly na další běh, sledovala se zájmem ostatní psíky, jak běhají. Tahala na vodítku a stála na zadních, aby měla lepší výhled. ...po chvíli už jsme zase byly na řadě. Dávám pokyn, že jsme připraveny, střapec "utíká" do dáli a Indy vybíhá. Ve druhém běhu Indy získává na jistotě, co že se to po ní vlastně chce a běží mnohem rychleji a plynuleji, nevyskakuje už tolik do výšky a ke konci tratě dokonce i hlásí svým typickým bíglým hoouuw, hoouuw, hoouuw :-)) A na konci se do igelitového střapce i zakousne. (Kůžička se jí stále nelíbí, protože je mokrá a oslintaná od ostatních.) :-)) :-) :-))
Na některých psíkách bylo vidět, že již běhat umějí, v zatáčkách střapci nadbíhali a běželi krásně plynule. Jiní, kteří byli běhat také poprvé, měli po určité vzdálenosti problém a ohlíželi se po páníčkovi, jaktože neběží s nimi a že tedy taky nepoběží... Myslím si, že Indy svůj první trénink zvládla na jedničku. Z coursingu máme celkem dobré pocity a určitě si to někdy zopákneme. ...jen doufám, že to bude na coursingové dráze za střapcem a ne na vycházce za opravdovým zajícem! :-))
