Do Rýzmburka jezdíme každý rok. V dobách kdy to byl ještě dvoudenní závod, jsme tam i stanovali přes noc. Letos to vypadalo, že nepojedeme. Nikdo jiný od nás ze cvičáku se tam bohužel nechystal a navíc, původně jsem měla jet pomáhat na bíglí klubovku. Z toho nakonec sešlo a tak jsem se na poslední chvíli rozhodla, že přeci jen do Rýzmburka vyrazím. K mému rozhodnutí dopomohlo i to, že tam bylo přihlášeno nezvykle málo eLkových psů a nám chybí poslední zkouška na republiku. Druhé "vyčůrané" rozhodnutí přišlo v sobotu ráno, kdy jsem po příjezdu na místo ještě dohlásila i Indýrku, protože bylo pod mrakem a celkem chladno.
Jak se dalo předpokládat, za moji vypočítavost mě pánbůh potrestal. Nejenže celý cen svítilo sluníčko a bylo vedro (takže Indy skoro neběhala), ale nedali jsme ani jeden běh ani se Zlaťulí.

Naše skóre 6x dis mluví za vše... :-D Přitom parkury nebyly nijak složité ani příliš jednoduché, byly takové akorát. Prostě jsme jen tentokrát neměli štěstí, což mi ostatně patří, že. :-)) :-) :-))